Svaz Junáků – Skautů RČS

4. říjen 2009 | 12.21 |

Zdálo by se, že po vzniku Československé republiky nastane radostná doba i pro skauting. Po krátkém opojení začaly problémy, mnoho starostí a práce, hlavně A.B.Svojsíkovi a jeho nejbližším spolupracovníkům. Již před válkou vznikly skautsky zaměřené organizace – Děti Živěny a Psohlavci sloučily pod společný název Děti svobody. Další skupinka si začala říkat Skauti učňovských besídek. Svojsík, aby zabránil dalšímu tříštění skautských organizací, se pokusil o jejich sjednocení.

7. června 1919 byl ve Smetanově síni Umělecké besedy v Praze na valném sjezdu ustanoven Svaz junáků – skautů republiky Československé (SJS RČS). Jeho prvním starostou se stal Josef Rössler-Ořovský, náčelníkem A.B.Svojsík a náčelní Emílie Milčicová. O založení Svazu bylo informováno mezinárodní skautské ústředí a také president naší mladé republiky s prosbou, aby se stal jeho protektorem (ochráncem). 9.května 1920 na velkém shromáždění skautů na Pražském hradě předal T.G.Masaryk Svazu skautů krásný vyšívaný prapor.

A.B.Svojsík napsal další příručky, z nichž nejvýznamnější jsou "Výchova občana republiky skautováním" a "Základové skautingu" ( ve spolupráci s Janem Novákem, nezaměňovat se Základy Junáctví). Koncem roku 1919 začal vycházet časopis pro skautské činovníky – Vůdce.

První velikou akcí SJS RČS byly Národní skautské slavnosti pořádané na oslavu desetiletí českého skautingu 29.6. - 2.7.1922. Začínaly výstavou v Klementinu, následoval průvod 7000 skautů a skautek celé republiky Prahou. Na Císařském ostrově u Troji byl postaven velký tábor.

V červenci 1922 se v Paříži konala mezinárodní skautská konference. Svaz junáků – skautů RČS se zde stal jedním ze zakládajících členů Mezinárodního skautského bratrstva. A.B.Svojsík byl navíc zvolen do devítičlenného Světového výboru. Po pařížské konferenci odjeli do Anglie dva naši skauti – F.A.Elstner a E.Dick do Gilwellského kurzu pro vůdce. Hned následující rok zahájil F.A.Elstner se Svojsíkem a Jaroslavem Novákem v Jemčinské oboře u Jindřichova Hradce podobný kurs pro naše vůdce pod českým názvem Lesní škola.

Krátce po ustanovení Svazu se z něho odštěpila skupina s názvem Obec čsl. Baden-Powellových skautů. Vydávali časopis Skauting a řadu kvalitních příruček. BíPí skauti u nás zavedli věkovou kategorii vlčat a rozvíjeli náplň pro starší skauty. Po několika letech se se opět do SJS RČS vrátili. V roce 1920 se začal skauting uplatňovat v DTJ (Dělnických tělocvičných jednotkách). Jeho organizátor B.Halaburda chápal skauting jako doplněk tělovýchovy dělnické mládeže. Skauti DTJ pracovali po celou "první republiku" a obnovili svoji činnost i po válce. Roku 1923 byla při straně národních socialistů založena organizace Skauti volnosti, kteří se po několika letech přejmenovali na Čs. Obec junáků volnosti. Než se  roku 1939 sloučili se Svazem, byli druhou nejpočetnější skautskou organizací u nás. Vedle těchto tří organizací ve dvacátých letech existovaly další menší organizace, z nichž některé se občas slučovaly a zase rozcházely, přejmenovávaly a zanikaly. Byly to organizace, které se více přikláněly k Setonovi než k Baden-Powellovi. Z těchto woodcrafterských organizací byla nejvýznamnější Liga lesní moudrosti, která před několika lety rovněž obnovila svoji činnost. Další skupinou byly organizace "rudého – proletářského skautingu", které však se skautingem měly pramálo společného. Časem vliv těchto organizací na naší mládež klesal a naopak rostl (nejen početně) Svojsíkův Svaz junáků – skautů RČS.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře